NOVINKY

Parkování v Praze

Napsal Tomáš Kubala

Parkování v Praze

Postupně, se zvyšujícím se počtem automobilů, bývá téměř nemožné najít v širším centru Prahy parkovací místo. Stejně jako jiné evropské metropole, má Praha problém jich vytvořit dostatek.

Situaci parkovacího systému se snaží vyřešit regulací pomocí takzvaných parkovacích zón, ale i vytvořením povinnosti zřídit stanovený počet parkovacích míst pro stavby. Od začátku příštího roku se bude u některých parkovacích míst uplatňovat předkupní právo, a to v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony (dále jen „Novela NOZ“) a tým by se měl parkovací systém Prahy zlepšit.

 

Parkovací zóny v Praze

Již od roku 1996 začalo Hlavní město Praha regulovat parkování prostřednictvím takzvaných zón placených stání. Průkopníkem při využívaní tohohle parkovacího systému byla Městská část Prahy 1, v roce 2007 se připojila Městská část Prahy 2, následovaná v roce 2008 Prahou 3. V minulém roce se k projektu připojily i Městské části Prahy 5, Prahy 6 a Prahy 8.

Účelem těchto zón je regulace takzvaného rezidentského parkování. Tím se jednotlivé městské části snaží o zajištění zaparkovaní automobilu vlastníkům nemovitosti nebo osobám s trvalým pobytem tak, aby byli v pěší dostupnosti od jejich bydliska. Pro tento parkovací systém slouží zejména modrá zóna, která je určena jak residentům, tak i podnikatelským subjektům se sídlem nebo provozovnou v zóně placeného stání. Při modré zóně platí, že vlastnictví parkovací karty dává právní možnost zaparkovat na volném místě v určité oblasti. Po právní stránce však nemá nárok na konkrétní parkovací místo. Je důležité vědět, že tato úprava se může v jednotlivých parkovacích systémech městských část mírně lišit.

S touto regulací parkovacích systému jde logicky ruku v ruce zamezení návštěvníkům Prahy, tedy nerezidentům, parkovat v rezidentských částech v denních hodinách, které jsou rezidentně exponované. Pro návštěvníky města slouží zejména záchytná parkoviště P+R (z anglického park+ride), které se nachází mimo centra Prahy v pěší dostupnosti od zastávky veřejné dopravy. V současné době je P+R parkovišť 19.

Nezanedbatelnou je nepochybně i finanční stránka projektu. Zpoplatněním je zajištěn přísun finančních prostředků do rozpočtů Městských částí, jež jsou využívány na správu parkovacích zón a vylepšení místního parkovacího systému.

 

Povinnosti staveb v Praze vůči parkovacího systému

Kromě zmíněného již od 1.1.2000, kdy nabyla účinnosti vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, má každá stavba povinnost zabezpečit daný počet parkovacích míst. Tímto se brání přístupu velkého počtu automobilů do ulic hlavního města a zvýhodňuje tak parkovací systém Prahy pro místních obyvatelů.

Od 1. 8. 2016 je účinné nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (dále jen „Pražské stavební předpisy“). Její hlavním účelem je vytvoření dostatečného počtu parkovacích míst, který bude odpovídat lokalitě, typu stavby a napojení na veřejnou hromadnou dopravu.

Povinnost zřídit stání nemají jen dočasné stavby zřízeny na dobu nejvýše jednoho roku. Další výjimkou tohoto parkovacího systému jsou stavby, pro které by bylo zřízení parkovacích stání příliš technicky komplikované a náročné vzhledem k místním podmínkám. Může se jednat o umístění staveb do již vytvořené zástavby budov, kde nelze vytvořit plochu sloužící k parkování nebo k odstavení osobního vozidla (dále jen „stání“), bez nepřiměřeně vynaložených finančních prostředků.

Stání při parkovacím systému Prahy je rozděleno na vázáné a návštěvnické. Vázánými se rozumí stání, které je vyhrazené pro jednotlivý účel užívání. Zpravidla se jedná o zaměstnance společnosti, která má sídlo v budově nebo rezidenty. Návštěvnická stání slouží návštěvníkům. Novinkou parkovacího systému Prahy je i možnost vzájemného zastoupení návštěvnických stání u polyfunkčních staveb, což vede k efektivnějšímu využití parkovacích míst a zároveň dochází k motivaci developerů k vytvoření rozmanitějších staveb. Jedná se o situace, kdy se v budově nachází bytové prostory, ale i prostory sloužící k podnikání a návštěvníci, kteří směřují do prostor sloužících k podnikání, mohou parkovat na návštěvnických stáních pro bytové prostory a vice versa.

 

Skutečný počet stání se vypočítá pomocí takzvané hrubé podlažní plochy (dále jen „HPP“), kterou se rozumí součet ploch vymezených vnějším obrysem konstrukcí jednotlivých podlaží budovy. Nepočítají se otevřené a částečně otevřené části. Na výsledné požadavky má vliv i rozdělení města do 9 zón, ve kterých jsou již zahrnuti vlivy území a stanic metra. Tyto zóny jsou vytvořeny v hierarchii: historické centrum, centrální část města, vnitřní město, vnější město a příměstská oblast v rámci administrativních hranic Prahy.

 

Charakter parkování pro bydlení

Požadavek na vázáná stání pro bydlení ve formě garáží, byl v Pražských stavebních předpisech ponechán. Nejedná se o běžný požadavek při parkovacích systémech v evropském kontextu, ale jeho zrušení v Praze by mělo negativní dopad na kvalitu výstavby, protože by se v okolí domů stavěla rozsáhlá parkoviště. Nově jsou garáže v parkovacím systéme Prahy definovány tak, aby byla umožněna širší škála řešení, a zároveň byly specifikovány situace, ve kterých se regulace neuplatní. Garáž může být zcela uzavřená, nebo polootevřená, čímž se rozumí exteriérový prostor, který je alespoň z jedné poloviny uzavřený. Podmínkou je zastřešení garáže.

Stanovená regulace vázáného stání ve formě garáží se neuplatní u budov s méně než třemi podlažími a staveb individuálního bydlení, kde vzhledem k menšímu počtu míst lze realizovat stání v uličním prostranství do docházkové vzdálenosti 300m. Avšak pouze za podmínek, kdy vzhledem k místním podmínkám nelze stání zřídit na pozemku stavby.

 

Změny v NOZ

Novela NOZ, která nabude účinnosti dnem 1.1.2018, vrací do zákoníku předkupní právo pro spoluvlastníky. Zmíněné se nachází v § 1124: „Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Toto ustanovení má za důsledek, že majitel při prodeji svého bytu, bude muset společně s bytem přednostně nabídnout ke koupi spoluvlastníkům uvedené nemovitost i garážové místo.

 

Závěr

Závěrem lze konstatovat, že Hlavní město Praha je nepochybně vedeno snahou o zabezpečení dostatku parkovacích míst a zároveň o omezení množství motorových vozidel v centru města. Nový parkovací systém města by měl patřit mezi nejlepší v stredné Evropě.

 

Tomáš Kubala
Urbášek & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.
odborný asistent / Paralegal

Parkování v Praze

Napsal Tomáš Kubala

Parkování v Praze

Postupně, se zvyšujícím se počtem automobilů, bývá téměř nemožné najít v širším centru Prahy parkovací místo. Stejně jako jiné evropské metropole, má Praha problém jich vytvořit dostatek.

Situaci parkovacího systému se snaží vyřešit regulací pomocí takzvaných parkovacích zón, ale i vytvořením povinnosti zřídit stanovený počet parkovacích míst pro stavby. Od začátku příštího roku se bude u některých parkovacích míst uplatňovat předkupní právo, a to v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony (dále jen „Novela NOZ“) a tým by se měl parkovací systém Prahy zlepšit.

 

Parkovací zóny v Praze

Již od roku 1996 začalo Hlavní město Praha regulovat parkování prostřednictvím takzvaných zón placených stání. Průkopníkem při využívaní tohohle parkovacího systému byla Městská část Prahy 1, v roce 2007 se připojila Městská část Prahy 2, následovaná v roce 2008 Prahou 3. V minulém roce se k projektu připojily i Městské části Prahy 5, Prahy 6 a Prahy 8.

Účelem těchto zón je regulace takzvaného rezidentského parkování. Tím se jednotlivé městské části snaží o zajištění zaparkovaní automobilu vlastníkům nemovitosti nebo osobám s trvalým pobytem tak, aby byli v pěší dostupnosti od jejich bydliska. Pro tento parkovací systém slouží zejména modrá zóna, která je určena jak residentům, tak i podnikatelským subjektům se sídlem nebo provozovnou v zóně placeného stání. Při modré zóně platí, že vlastnictví parkovací karty dává právní možnost zaparkovat na volném místě v určité oblasti. Po právní stránce však nemá nárok na konkrétní parkovací místo. Je důležité vědět, že tato úprava se může v jednotlivých parkovacích systémech městských část mírně lišit.

S touto regulací parkovacích systému jde logicky ruku v ruce zamezení návštěvníkům Prahy, tedy nerezidentům, parkovat v rezidentských částech v denních hodinách, které jsou rezidentně exponované. Pro návštěvníky města slouží zejména záchytná parkoviště P+R (z anglického park+ride), které se nachází mimo centra Prahy v pěší dostupnosti od zastávky veřejné dopravy. V současné době je P+R parkovišť 19.

Nezanedbatelnou je nepochybně i finanční stránka projektu. Zpoplatněním je zajištěn přísun finančních prostředků do rozpočtů Městských částí, jež jsou využívány na správu parkovacích zón a vylepšení místního parkovacího systému.

 

Povinnosti staveb v Praze vůči parkovacího systému

Kromě zmíněného již od 1.1.2000, kdy nabyla účinnosti vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, má každá stavba povinnost zabezpečit daný počet parkovacích míst. Tímto se brání přístupu velkého počtu automobilů do ulic hlavního města a zvýhodňuje tak parkovací systém Prahy pro místních obyvatelů.

Od 1. 8. 2016 je účinné nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (dále jen „Pražské stavební předpisy“). Její hlavním účelem je vytvoření dostatečného počtu parkovacích míst, který bude odpovídat lokalitě, typu stavby a napojení na veřejnou hromadnou dopravu.

Povinnost zřídit stání nemají jen dočasné stavby zřízeny na dobu nejvýše jednoho roku. Další výjimkou tohoto parkovacího systému jsou stavby, pro které by bylo zřízení parkovacích stání příliš technicky komplikované a náročné vzhledem k místním podmínkám. Může se jednat o umístění staveb do již vytvořené zástavby budov, kde nelze vytvořit plochu sloužící k parkování nebo k odstavení osobního vozidla (dále jen „stání“), bez nepřiměřeně vynaložených finančních prostředků.

Stání při parkovacím systému Prahy je rozděleno na vázáné a návštěvnické. Vázánými se rozumí stání, které je vyhrazené pro jednotlivý účel užívání. Zpravidla se jedná o zaměstnance společnosti, která má sídlo v budově nebo rezidenty. Návštěvnická stání slouží návštěvníkům. Novinkou parkovacího systému Prahy je i možnost vzájemného zastoupení návštěvnických stání u polyfunkčních staveb, což vede k efektivnějšímu využití parkovacích míst a zároveň dochází k motivaci developerů k vytvoření rozmanitějších staveb. Jedná se o situace, kdy se v budově nachází bytové prostory, ale i prostory sloužící k podnikání a návštěvníci, kteří směřují do prostor sloužících k podnikání, mohou parkovat na návštěvnických stáních pro bytové prostory a vice versa.

 

Skutečný počet stání se vypočítá pomocí takzvané hrubé podlažní plochy (dále jen „HPP“), kterou se rozumí součet ploch vymezených vnějším obrysem konstrukcí jednotlivých podlaží budovy. Nepočítají se otevřené a částečně otevřené části. Na výsledné požadavky má vliv i rozdělení města do 9 zón, ve kterých jsou již zahrnuti vlivy území a stanic metra. Tyto zóny jsou vytvořeny v hierarchii: historické centrum, centrální část města, vnitřní město, vnější město a příměstská oblast v rámci administrativních hranic Prahy.

 

Charakter parkování pro bydlení

Požadavek na vázáná stání pro bydlení ve formě garáží, byl v Pražských stavebních předpisech ponechán. Nejedná se o běžný požadavek při parkovacích systémech v evropském kontextu, ale jeho zrušení v Praze by mělo negativní dopad na kvalitu výstavby, protože by se v okolí domů stavěla rozsáhlá parkoviště. Nově jsou garáže v parkovacím systéme Prahy definovány tak, aby byla umožněna širší škála řešení, a zároveň byly specifikovány situace, ve kterých se regulace neuplatní. Garáž může být zcela uzavřená, nebo polootevřená, čímž se rozumí exteriérový prostor, který je alespoň z jedné poloviny uzavřený. Podmínkou je zastřešení garáže.

Stanovená regulace vázáného stání ve formě garáží se neuplatní u budov s méně než třemi podlažími a staveb individuálního bydlení, kde vzhledem k menšímu počtu míst lze realizovat stání v uličním prostranství do docházkové vzdálenosti 300m. Avšak pouze za podmínek, kdy vzhledem k místním podmínkám nelze stání zřídit na pozemku stavby.

 

Změny v NOZ

Novela NOZ, která nabude účinnosti dnem 1.1.2018, vrací do zákoníku předkupní právo pro spoluvlastníky. Zmíněné se nachází v § 1124: „Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Toto ustanovení má za důsledek, že majitel při prodeji svého bytu, bude muset společně s bytem přednostně nabídnout ke koupi spoluvlastníkům uvedené nemovitost i garážové místo.

 

Závěr

Závěrem lze konstatovat, že Hlavní město Praha je nepochybně vedeno snahou o zabezpečení dostatku parkovacích míst a zároveň o omezení množství motorových vozidel v centru města. Nový parkovací systém města by měl patřit mezi nejlepší v stredné Evropě.

 

Tomáš Kubala
Urbášek & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.
odborný asistent / Paralegal

JoomShaper