NOVINKY

K realizaci ruského kola v Praze

Napsal Petr Sojka | Publikováno v časopisu Development News, 9/2016

Na začátku léta se v českých médiích objevila informace, že radní Prahy 5 schválili návrh výstavby ruského kola na smíchovském nábřeží. Celé záležitosti nepředcházela společenská diskuse. Radní pravděpodobně dospěli k závěru, že když ruské kolo mají v jiných evropských městech – v Londýně (v centru), Vídni (v zábavním parku), Malaze (dočasně v přístavu), je třeba tuto dominantu dopřát i Smíchovu.

Lákadlo Pro turisty?

Podle důvodové zprávy k materiálu, který projednávala radnice Prahy 5, "vznikne ve středoevropském kontextu zcela ojedinělá lokalita, jejíž význam dramaticky převýší význam dnes existujících turistických cílů, kterými jsou pražská zoo, Pražský hrad či Petřínská rozhledna, s roční návštěvností lehce nad jeden milion návštěvníků".
Z citované pasáže se nabízí interpretace, že bude ruské kolo, dlouho nic a až následně stávající zavedené pražské památky. Současně pak, podle radnice, je takřka bez pochyby, že ruské kolo by bylo vyhledávanou atrakcí a významně by podpořilo poloprázdný prostor na levém břehu Vltavy. S tím by samozřejmě vzrostl zájem o blízká pohostinská zařízení, vznikly by nové obchody se suvenýry, tematické restaurace apod. Potenciálně, v případě zdaru projektu, by se v daném místě zvedly ceny nemovitostí a celková "exkluzivita" čtvrti. Na druhou stranu není zcela zřejmé, jak autoři důvodové zprávy dospěli k výše uvedenému závěru. Vezmeme-li pouze statistické údaje o návštěvnosti jednotlivých dominant, pak za loňský rok navštívilo pražskou zoo přes 1,3 mil. návštěvníků, Pražský hrad kolem 7,4 mil. (z toho 1,8 mil. platících) a Petřínskou rozhlednu 585 000 návštěvníků. Jen pro srovnání: London Eye navštíví ročně kolem 3,75 mil. osob. Není známo, na základě jakých průzkumů nebo odhadů radnice vyvozuje, že pražské ruské kolo navštívilo více než milion osob ročně, nicméně je zřejmé, že co do počtu návštěvníků tato atrakce zřejmě nepřevýší návštěvnost zoo ani Pražského hradu.
Kolo by podle záměru mělo být vysoké 60 m. Vyhlídková kola mají být velká, aby z nich bylo něco vidět: London Eye má v průměru 135 m, kolo v Malaze 70. Proto je k uvážení investora i radnice, zda by nebylo možné pražské kolo vybudovat větší, a tedy s lepší vyhlídkou. Někteří kritici tvrdí, že by atrakce mohla narušit panorama Prahy. Jde o značně spornou otázku, neboť vyhlídka by byla umístěna na samém okraji centra. Vyvstává tedy současně otázka, kde je hranice mezi archivací skanzenu a rozvojem evropské metropole. Všichni si jistě vzpomínají na kontroverze v polovině 90. let spojené s výstavbou Tančícího domu coby moderní novostavby mezi historickými budovami. Nakonec se z tohoto projektu vyklubala jedna z nejzajímavějších a zároveň nejnavštěvovanějších staveb v Praze. Ruská kola sice vypadají všechna stejně, nicméně i kdyby stála uprostřed sídliště, budou budit pozornost.

Rozpaky nad investorem

Dalším faktem je, že samotné ruské kolo by mělo stát na části dnešního dětského hřiště. Tato skutečnost ještě neznamená, že radnice nevyčlenila prostor pro vznik hřiště nového, a třeba i lépe vybaveného. V kulturní Evropě se obvykle zřizují nová dětská hřiště, nikoli ruší stávající a jsem si takřka jist, že si dané skutečnosti jsou radní vědomi a záleží jim rov-něž na blahu místních obyvatel.
Co je ale opravdu k zamyšlení, je informace, že investor, společnost Timsbury Capital s.r.o., hodlá investovat do výstavby ruského kola 200 mil. Kč, přičemž radnice si přijde na 56 500 Kč měsíčně za nájem pozemků.
Není bez zajímavosti, že společnost je klasické SPV – special purpose vehicle, tedy společnost zvláštního určení založená za účelem jednorázového projektu, která byla zapsána do obchodního rejstříku teprve 7. 4. 2016; její základní kapitál činí rovných 12 000 Kč a sídlí na sídlišti Kamýk. Kdyby za společností stála známá developerská skupina, nešlo by o nic zvláštního a pravděpodobně by to ani nikdo nekomentoval. Také je třeba se zamyslet nad nájemným, které odpovídá asi 1 800 Kč denně. Je otázka, zda by bylo (ještě) možné vyjednat lepší podmínky pro městskou část a obohatit tak její pokladnu.

Veřejná diskuse by neuškodila

Je poměrně škoda, že radnice projekt pražského ruského kola nedokáže lépe prezentovat, a že před zveřejněním podpory projektu neotevřela širší společenskou diskusi. S ohledem na jiné diskuse nad ruskými koly ve světě se lze domnívat, že by Pražané ve výsledku byli pro. V Malaze, když stavěli dočasné ruské kolo (asi na jeden rok), uspořádal deník El Sur anketu, podle níž 65 % obyvatel bylo pro umístění vyhlídkového kola. I přes četné hádky politiků a tehdejší občasné protesty místních dnes kolo v malažském přístavu stojí a bude návštěvníky otáčet nejméně do konce září 2016. Podle ankety na serveru iDNES.cz se nápad postavit ruské kolo na smíchovském nábřeží líbí takřka 53 % (z 8 334) respondentů. Názorů obyvatel se tedy a priori není třeba obávat.
Snad poslední, co nyní může zhatit plány Prahy 5 a soukromého investora, je územní a stavební řízení a jednání s úředníky památkové péče, kteří mohou celý projekt zastavit. Zda to je dobře, nebo ne, nechť posoudí samotný čtenář, nicméně obě z variant mají svá pro i proti.

K realizaci ruského kola v Praze

Napsal Petr Sojka | Publikováno v časopisu Development News, 9/2016

Na začátku léta se v českých médiích objevila informace, že radní Prahy 5 schválili návrh výstavby ruského kola na smíchovském nábřeží. Celé záležitosti nepředcházela společenská diskuse. Radní pravděpodobně dospěli k závěru, že když ruské kolo mají v jiných evropských městech – v Londýně (v centru), Vídni (v zábavním parku), Malaze (dočasně v přístavu), je třeba tuto dominantu dopřát i Smíchovu.

Lákadlo Pro turisty?

Podle důvodové zprávy k materiálu, který projednávala radnice Prahy 5, "vznikne ve středoevropském kontextu zcela ojedinělá lokalita, jejíž význam dramaticky převýší význam dnes existujících turistických cílů, kterými jsou pražská zoo, Pražský hrad či Petřínská rozhledna, s roční návštěvností lehce nad jeden milion návštěvníků".
Z citované pasáže se nabízí interpretace, že bude ruské kolo, dlouho nic a až následně stávající zavedené pražské památky. Současně pak, podle radnice, je takřka bez pochyby, že ruské kolo by bylo vyhledávanou atrakcí a významně by podpořilo poloprázdný prostor na levém břehu Vltavy. S tím by samozřejmě vzrostl zájem o blízká pohostinská zařízení, vznikly by nové obchody se suvenýry, tematické restaurace apod. Potenciálně, v případě zdaru projektu, by se v daném místě zvedly ceny nemovitostí a celková "exkluzivita" čtvrti. Na druhou stranu není zcela zřejmé, jak autoři důvodové zprávy dospěli k výše uvedenému závěru. Vezmeme-li pouze statistické údaje o návštěvnosti jednotlivých dominant, pak za loňský rok navštívilo pražskou zoo přes 1,3 mil. návštěvníků, Pražský hrad kolem 7,4 mil. (z toho 1,8 mil. platících) a Petřínskou rozhlednu 585 000 návštěvníků. Jen pro srovnání: London Eye navštíví ročně kolem 3,75 mil. osob. Není známo, na základě jakých průzkumů nebo odhadů radnice vyvozuje, že pražské ruské kolo navštívilo více než milion osob ročně, nicméně je zřejmé, že co do počtu návštěvníků tato atrakce zřejmě nepřevýší návštěvnost zoo ani Pražského hradu.
Kolo by podle záměru mělo být vysoké 60 m. Vyhlídková kola mají být velká, aby z nich bylo něco vidět: London Eye má v průměru 135 m, kolo v Malaze 70. Proto je k uvážení investora i radnice, zda by nebylo možné pražské kolo vybudovat větší, a tedy s lepší vyhlídkou. Někteří kritici tvrdí, že by atrakce mohla narušit panorama Prahy. Jde o značně spornou otázku, neboť vyhlídka by byla umístěna na samém okraji centra. Vyvstává tedy současně otázka, kde je hranice mezi archivací skanzenu a rozvojem evropské metropole. Všichni si jistě vzpomínají na kontroverze v polovině 90. let spojené s výstavbou Tančícího domu coby moderní novostavby mezi historickými budovami. Nakonec se z tohoto projektu vyklubala jedna z nejzajímavějších a zároveň nejnavštěvovanějších staveb v Praze. Ruská kola sice vypadají všechna stejně, nicméně i kdyby stála uprostřed sídliště, budou budit pozornost.

Rozpaky nad investorem

Dalším faktem je, že samotné ruské kolo by mělo stát na části dnešního dětského hřiště. Tato skutečnost ještě neznamená, že radnice nevyčlenila prostor pro vznik hřiště nového, a třeba i lépe vybaveného. V kulturní Evropě se obvykle zřizují nová dětská hřiště, nikoli ruší stávající a jsem si takřka jist, že si dané skutečnosti jsou radní vědomi a záleží jim rov-něž na blahu místních obyvatel.
Co je ale opravdu k zamyšlení, je informace, že investor, společnost Timsbury Capital s.r.o., hodlá investovat do výstavby ruského kola 200 mil. Kč, přičemž radnice si přijde na 56 500 Kč měsíčně za nájem pozemků.
Není bez zajímavosti, že společnost je klasické SPV – special purpose vehicle, tedy společnost zvláštního určení založená za účelem jednorázového projektu, která byla zapsána do obchodního rejstříku teprve 7. 4. 2016; její základní kapitál činí rovných 12 000 Kč a sídlí na sídlišti Kamýk. Kdyby za společností stála známá developerská skupina, nešlo by o nic zvláštního a pravděpodobně by to ani nikdo nekomentoval. Také je třeba se zamyslet nad nájemným, které odpovídá asi 1 800 Kč denně. Je otázka, zda by bylo (ještě) možné vyjednat lepší podmínky pro městskou část a obohatit tak její pokladnu.

Veřejná diskuse by neuškodila

Je poměrně škoda, že radnice projekt pražského ruského kola nedokáže lépe prezentovat, a že před zveřejněním podpory projektu neotevřela širší společenskou diskusi. S ohledem na jiné diskuse nad ruskými koly ve světě se lze domnívat, že by Pražané ve výsledku byli pro. V Malaze, když stavěli dočasné ruské kolo (asi na jeden rok), uspořádal deník El Sur anketu, podle níž 65 % obyvatel bylo pro umístění vyhlídkového kola. I přes četné hádky politiků a tehdejší občasné protesty místních dnes kolo v malažském přístavu stojí a bude návštěvníky otáčet nejméně do konce září 2016. Podle ankety na serveru iDNES.cz se nápad postavit ruské kolo na smíchovském nábřeží líbí takřka 53 % (z 8 334) respondentů. Názorů obyvatel se tedy a priori není třeba obávat.
Snad poslední, co nyní může zhatit plány Prahy 5 a soukromého investora, je územní a stavební řízení a jednání s úředníky památkové péče, kteří mohou celý projekt zastavit. Zda to je dobře, nebo ne, nechť posoudí samotný čtenář, nicméně obě z variant mají svá pro i proti.

JoomShaper